Klikněte a zjistíte, co na vás vaše obec chystá – v Olomouci spouští online mapu pro občany

Hnutí Duha Olomouc se pouští do zajímavých mapových aplikací. Aktuálně spustili mapu územního plánu, tak jsme se jejich tvůrců, Radky Spurné a Josefy Volfové zeptali, k čemu to celé vlastně slouží …

mapa_Olomouc_V

Pokračovat ve čtení „Klikněte a zjistíte, co na vás vaše obec chystá – v Olomouci spouští online mapu pro občany“

Tak rozhodla sociální média volby nebo ne? 8 nutných předpokladů fungujícího kliktivismu

Prezidentské volby rozproudily debatu o tom, jakou roli v nich vlastně sehrály sociální sítě. Ján Simkanič ze serveru lupa.cz pronesl, že výsledek prvního kola rozhodly, Daniel Dočekal kontroval že NErozhodly a Peter Lelovič doplnil že “ani náhodou”.

Screen shot 2013-01-31 at 5.26.06 PM

Nemám v úmyslu pokračovat v této analýze. Pro čtenáře kliktivisti.cz bude užitečnější návod na to, jak tedy prakticky sociálních médií využít, pokud chcete posílit participaci občanů a mít nějaký hmatatelný dopad.

Peter Lelovič ve svém článku použil argument: „Je už dávno prokázané, že sociálně-síťový aktivismus nemá s tím z reálného světa co dělat.” Tak ultimativnímu tvrzení by slušela citace a uvedení zdroje, protože tak jednoduché to zase není. Nahlížíme-li na aktivismus skrze sociální sítě, k podobným závěrům se můžeme přiblížit. Jenže na toto téma nelze nahlížet perspektivou nástroje, který je používán. Abychom se něčeho dopracovali, je potřeba se na to podívat z perspektivy občanského aktivismu, pro nějž se sociální sítě stávají jedním z vícera prostředků informování, komunikace a mobilizace.

watch videowatchedAbychom to nestavěli na doměnkách, doporučuji výzkum britské Young Foudation – Pathways through Participation. V několika britských obcích sledovali, do jaké míry online aktivismus zvýšil občanskou aktivitu občanů. Výsledky lze shrnout do několika následujících postřehů:

1.     Rozhodnutí o tom, co dělat a jak se zapojit do nějaké občanské aktivity závisí téměř výhradně na osobním kontaktu a doporučení od těch, které známe a důvěřujeme jim (přátelé, rodina,…), a také na tom, jak se nás nějaké téma osobně dotýká.

V tomto směru se právě sociální sítě jeví jako vhodný prostředek, neboť osobní doporučení osob blízkých probíhá snadněji a častěji oproti osobnímu setkávání.

2.     Občanská participace je proces přirozeně se vyvíjející odspodu (bottom-up), spíše než proces řiditelný shora (top-down). Z tohoto důvodu musí autority nebo nevládní iniciativy očekávat, že se budou věci vyvíjet jinak, než si naplánovaly nebo si ideálně představovaly. To platí pro svět offline i online.

3.     Komunitní aktivity online jsou řízeny úzkou skupinou zapálených jedinců stejně, jako tomu vždycky bylo i v reálném světě.

Kdo je oblíbeným bavičem v hospodě, stává se i bavičem v online prostoru. Respekt a autorita offline se promítá do téhož online. Díky sociálním sítím však může mít širší zásah.

4.     Participace je o lidech, ne o technologiích. Sociální média odstraňují řadu bariér, jako třeba čas, ale jen velmi málo ovlivňují ty důležitější faktory participace, jako jsou naše motivace, hodnoty, touha někam patřit a mít vliv.

5.     Čím více věříme, že něco můžeme ovlivnit a změnit, tím více jsme ochotni aktivně jednat.

V tomto směru se jeví jako více než vhodné využití dostupných komunikačních kanálů pro prezentaci úspěchů a změn dosažených aktivním přístupem. Agenda tradičního zpravodajství pro tento typ zpráv nemá příliš prostoru.

6.     Mezi místními komunitami tento pocit “možného” přímo závisí na ochotě a schopnostech místních autorit (mezi něž můžeme zařadit také formální občanské iniciativy) lidem naslouchat a na základě toho jednat. Pokud tyto autority komunikují s lidmi pouze jednosměrně, a navíc ještě formou nudných a zdlouhavých schůzí, participaci to nezvýší.

7.     Sociální média skutečně pomáhají aktivistům propojovat se a lépe komunikovat navzájem. Informace se šíří daleko rychleji než kdy dříve a aktivisté už nemusí spoléhat pouze na schůzky a náhodná setkání na ulici.

8.     Sociální média zviditelňují komunitní aktivity. Samotná možnost pozorovat, že se něco děje, znamená, že více lidí je informováno, bez ohledu na to, zdali se následně rozhodnou aktivně jednat či ne.

Pro shrnutí nabízíme citát, který jsme použili při spuštění tohoto blogu a tak nějak nám dává vcelku srozumitelnou a použitelnou odpověď:

„Sociální média můžeme definitivně osvobodit od přehnaných očekávání, která do nich byla vkládána jako do prostředku na znovuoživení demokracie. Díky tomu se pak můžeme soustředit na mnohem skromnější způsoby, jak mohou pomoci veřejnosti. A těch je celá řada: Pomáhají aktivity místních skupin daleko více zviditelnit. Nastanou momenty, kdy sociální média přinesou něco nečekaného – možná příběh, který zmobilizuje veřejnost, nebo odhalení, které znejistí oficiální autority. Nicméně po většinu času budou sociální média součástí komunikační sítě, která zahrnuje email, SMS a osobní komunikaci. Občas podpoří již existující aktivitu, o trochu ji zesílí a rozšíří. Žádná zkratka k vítězství, ale prostě velmi užitečný nástroj.“ Mandeep Hothi, the Young Foundation

Čtyři tipy, které byste měli znát, než začnete prezentovat

Hackovací víkend je za námi a rychlostí Felixe Baumgartnera se blíží závěrečný galavečer. Kdo z něj odejde jako vítěz závisí do značné míry na schopnosti jednotlivých týmů, jak odprezentují svůj projekt. Návodů, jak prezentovat, je plný internet. Tady předkládám čtyři tipy, které jsou prověřené několika lety mých vlastních zkušeností.

Pokračovat ve čtení „Čtyři tipy, které byste měli znát, než začnete prezentovat“

Pět nej videí od neziskovek na YouTube za rok 2012

Populární server Mashable dnes vydal přehled pěti videí, která neziskovkám přinesla v roce 2012 nejvíce sledovanosti. Většinu z nich asi znáte, škoda jen, že chybí fantastické Africa for Norway.

Tady jsou videa seřazená vzestupně podle počtu shlédnutí. Jak se vám líbí? A vzniknou podobná videa také v České republice?

Pokračovat ve čtení „Pět nej videí od neziskovek na YouTube za rok 2012“

Hlavně neřešit, co nikoho nepálí – Nezbytné základy každé společenské inovace

Jak jsme naznačili v minulém příspěvku, rozjet dobrý sociální start-up vyžaduje daleko více než „jen“ skvělý NÁPAD. Ještě jednu věc si musíte vyjasnit hned z úvodu – jaký vlastně chcete řešit problém či společenskou potřebu? Je to důležité především ze dvou důvodů:

Sami si ujasníte, co chcete vlastně řešit na základě jasné shody v celém týmu.

Dáte signál ven, že důkladně rozumíte tomu, co je problém a co je třeba řešit.

Nedostatky ve veřejném životě obvykle nejsou ničím novým a lidé se s nimi potýkají už nějakou dobu. Vezměme si pro jednoduchost třeba takovou korupci. Na vás teď je navrhnout postup, který je oproti dosavadním snahám inovativní a využívá moderní komunikační prostředky, které tu prostě dříve nebyly.

Může se také ovšem stát, že lidé nejprve ani problém nevidí a je na vás, abyste je na něj upozornili a zdůvodnili, proč je třeba se do něj pustit způsobem, který navrhujete. Typickým příkladem může být např. úbytek zeleně ve městě apod.

Chce to tvrdá data!

Je třeba prostě přesvědčit, že víte, co děláte a proč. Vám a lidem, v jejichž společnosti se pohybujete, se vše může zdát jasné, což však neznamená, že to tak budou vnímat i ostatní. Úplně nejlepší je vycházet alespoň z nějakých statisticky podložených dat. Pokud neexistují, udělejte si alespoň základní průzkum sami. S něčím takovým v ruce se pak daleko lépe argumentuje. A nemáte-li tvrdá data, použijte alespoň citace těch, kterých se problém týká, bude to autentičtější.

Jak si tedy správně definovat problém? Tak především, takhle ne:

„Chceme zlepšit životní prostředí v našem městě.“

To totiž není problém, to už je návrh řešení!

Stejně tak není správně definovaný problém, že je znečištěné životní prostředí, nebo že všude bují korupce. Je to dost vágní a těžko se vám bude hledat realistické řešení.

Pohybujeme se ve sféře digitálních komunikačních technologií, tedy i vaše definice problému by měla být konkrétněji vázána na nedostatky v komunikaci. Tak, aby na to hezky sedl váš návrh řešení, odpovídající strategie a použité nástroje.

Takže by to mohlo být něco ve smyslu: „Občané nemají dostatek možností informovat o znečištění životního prostředí ve svém bydlišti.“ Případně: „Občané nemají jednoduchý přístup k informacím o hospodaření místní samosprávy, což vede ke korupčnímu chování.“

S takto definovaným problémem, ideálně podloženým tvrdými daty, se už daleko lépe definuje jeho řešení a stanovují realistické cíle, které můžete splnit. Ale o tom zase příště …

Tento text byl původně napsán pro projekt Restart Česko. Se souhlasem přebíráme text i pro stránky Kliktivistů.

5 podmínek pro stanovení chytrého cíle – cesta k úspěšné sociální inovaci

Všechny projekty přihlášené do ReStartu Česko mají evidentní chuť hledat inovativní řešení notorických problémů, případně zefektivňovat poskytování či výměnu služeb a informací skrze moderní komunikační prostředky. A tak to má být, o tom koneckonců společenské či sociální inovace jsou. Jde ale také především o to, jak jste schopní požadovanou změnu popsat.

Minule jsem psal o tom, jak důležité je správně položit základ v podobě dobré definice problému. Pokud jsme minule definovali problém jako „Občané nemají jednochuchý přístup k informacím o hospodaření místní samosprávy, což vede ke korupčnímu chování.“, hezky se nám z toho vyloupne i návrh řešení a naše role v něm. Tedy něco ve smyslu: „Řešením je umožnit občanům lépe získavat informace o hospodaření místní samosprávy a předcházet tak korupčnímu jednání“.

Pokračovat ve čtení „5 podmínek pro stanovení chytrého cíle – cesta k úspěšné sociální inovaci“

Nápad, technologie a trocha punku – 8 tipů jak Restartovat Česko

Se start-upy a sociálními inovacemi se začíná trhat pytel. Objevilo se nové zaklínadlo budící buďto přehnaná očekávání nebo paralyzující hrůzu z toho, že nám ujíždí vlak. Ani jedno z toho není na místě a pojďme si proto všechno racionálně a v klidu rozebrat.

Málokdo už dnes pochybuje o tom, že zvýšená dostupnost technologií a možnost komunikovat a sdílet informace od základu mění nejen to, jak informace konzumujeme, ale také jak jsme schopni toho využít k mobilizaci jednotlivců či skupin k nějaké akci. To, že ta možnost existuje, však ještě neznamená, že to je jednoduché a že společenský dopad bude nějak zásadní (bude-li vůbec nějaký).

Pokračovat ve čtení „Nápad, technologie a trocha punku – 8 tipů jak Restartovat Česko“

Kde budou k vidění výsledky průzkumu?

Máme za sebou měsíc intenzivního oslovování neziskovek (oslovili jsme jich přes 600) a před sebou poslední týden sbírání odpovědí na náš průzkum trendů v komunikaci českých nevládek.

Pokud jste průzkum dosud nevyplnili – vyplňte jej prosím hned teď. Odpovědi sbíráme už jen do 10. ledna! Pokračovat ve čtení „Kde budou k vidění výsledky průzkumu?“

Zapojte se do průzkumu komunikace českých nevládek

Už několik let se zabýváme tím, jak efektivně komunikovat prostřednictvím sociálních médií a dalších komunikačních nástrojů. Práce pro nevládky nás v roce 2012 dovedla k založení platformy Kliktivisti, na které chceme přinášet užitečné rady a zprávy o “dobru na českém internetu”. Rádi bychom své síly napnuli příští rok ještě efektivněji, proto ale potřebujeme znát reálný stav komunikace českých nevládek.

Zapojte se prosím do našeho ojedinělého průzkumu: Pokud pracujete v některé nevládce, vyplňte prosím náš krátký dotazník. Pokud v žádné nevládce nepracujete, pomozte nám prosím dotazník šířit.

Dotazník a další informace k průzkumu najdete zde.

Otevřená společnost spustila Mapu kriminality

Na www.mapakriminality.cz  najdete od včerejška komplexní vizualizaci statistik z českých a moravských policejních stanic. Projekt spustila Otevřená společnost, která má za cíl podnítit veřejnou debatu o tom, jaká dat a v jaké podobě má policie zaznamenávat.

„V programu ProPolice je pro nás vztah policie a veřejnosti jedním z hlavních témat. Policie sama zveřejňuje statistiky o své činnosti, bohužel však ve velmi uživatelsky nepřívětivé podobě,“ říká Michal Tošovský, projektový manažer programu ProPolice v organizaci Otevřená společnost. Příprava vizualizace trvala osm měsíců a největším překvapením bylo podle tvůrců složitost práce s policejními daty. Jako největší štěstí zmiňuje Tošovský spolupráci s firmou, která přicházela s vlastními kreativními nápady, jak data vizualizovat „a s programátory, kteří byli ochotní pracovat na projektu pro-bono“.

Pokračovat ve čtení „Otevřená společnost spustila Mapu kriminality“