Když se řekne buzz monitoring, většina z nás, která už se s ukázkou jeho fungování nebo výstupu setkala, si představí robustní a nákladné řešení, o kterém se nevládkám ani nesnilo. Ti ostatní, kteří pojem jen zaslechli, zase možná netuší, k čemu je možné tuto taktiku (spíše než nástroj) použít. To je třeba napravit.
Co je to buzz monitoring?
Lidé se na internetu baví, diskutují, zkrátka během jeho užívání spoluutvářejí obsah. Tomu, jak se mluví o různých tématech, se říká buzz. Buzz monitoring, přesněji monitoring obsahu na internetu, je tedy dlouhodobé sledování toho, co lidé píší na internetu.
Zní to trochu děsivě, nicméně pokud je vám etika blízká, sledujete pouze obsah, který je veřejný. A ani to občas nestačí. Je nutné rozlišovat, kdy se do konverzace zapojit, a kdy zůstat mimo. To ale předbíháme.
Buzz, který tvoří jednotlivé zmínky (komentář, příspěvek v diskuzi atp.), je větinou sbírán díky klíčovým slovům – to jsou výrazy, které vás zajímají. Týkají se vaší nevládky (název a to, jak vám lidé říkají) nebo témat, které sledujete (romská problematika, kácení lesů na Šumavě). Speciální softwary zmínky, které obsahují vámi vybraná klíčová slova sbírají, a umožňují práci se získanými daty.
Jaké informace získám a k čemu je použiju?
Z dat můžete nejčastěji získat informaci o datu, čase a místě, kdy byla zmínka publikována. Z některých webů je rovněž možné získat jméno či přezdívku autora. K těmto informacím poté můžete přidat další data – například sentiment (náladu, například pozitivní či neutrální). Data mají formu databáze.
Využití těchto dat je mnoho – můžete zjistit, proč lidé nepřispívají vaší organizaci. Možná nemáte nejlepší pověst. Data se hodí také když připravujete komunikační kampaň a nevíte, jak lidé dané téma vnímají. Jaká slova používají.
Výstupy jsou rovněž využitelné, pokud chcete mít přehled o všech novinkách v dané tematice či představu o tom, co dělají ostatní nevládky. V neposlední řadě máte možnost reagovat ve veřejných diskuzích a přinášet tak relevantní názory do obecné diskuze. Tady ale pozor – musí být relevantní, jinak nebudou přijaty.
Jaký vybrat nástroj?
Velmi často se stává, že se organizace rozhodne pro buzz monitoring, protože je to trendy záležitost. Na začátku by vždy měla být úvaha, co chci touto aktivitou získat, a k čemu informace použiji. Používání buzz monitoringového nástroje je totiž dost nákladné. Navíc to není jediný náklad, informace se pak musí ještě zpracovat a to nějaký ten čas stojí.
Dobrá zpráva je, že kromě placených nástrojů existují i nástroje zdarma. Právě těm bych se chtěl věnovat, protože jsou všem dostupné a neexistuje bariéra.
Nástroje zdarma a jejich nevýhody
Přijde mi fér začít tím, o co při práci s nástroji zdarma přijdete. Volně dostupné nástroje vám většinou (v závislosti na oblasti vašeho zájmu) vyhledají méně zmínek. Další problém je v tom, že většinou potřebujete více různých nástrojů a tím se vám práce komplikuje – potřebujete pracovat s jednou databází. Toto se dá vyřešit, ikdyž už je zapotřebí trocha zkušeností a znalostí online nástrojů (já například pracoval s Yahoo Pipes a Google Docs, ale existují i elegantnější způsoby, které možná zvládnu prozkoumat).
Další klacek pod nohy je potom samotné rozhraní, ve kterém přidáváte zmínky, případně zmínky kategorizujete. To většinou probíhá v Excelu, Google Spreadsheets nebo Open Office Calc. Práci je možné i v excelu přizpůsobit, nikdy to ale nebude tak pohodlné jako v příjemném grafickém rozhraní, ve kterém „jen“ klikáte (popravdě, takto klikat tři hodiny denně také není odvaz).
Z volně dostupných nástrojů tedy můžete použít hlavně různá vyhledávání – např. Google Alerts (česky Upozornění), vyhledávání přímo na Twitteru nebo česky v Klábosení. Pro Facebook a další sítě můžete použít také český Zoomsphere, u kterého je ale pravděpodobné, že dojde ke zpoplatnění (nástroj by měl i nadále zůstat dostupný pro masu). Detailně se konkrétní použití podíváme v některém z dalších článků.
Jasně, vyhledávání používá každý. V čem je tedy ta závratná popuarita? Lidé se opět nadchli pro nový nástroj či přístup a pomalu zapomínají, že v menších menších měřítkách je možné fungovat pouze na „obyčejném“ vyhledávání. Dobře, vyhledávání vám nepřipraví pěkné grafy (s výjimkou Google Insights a dalších podobných nástrojích) tak jako Ataxo Social Insider, Yeseter, Alterian a dalších placených nástrojů, které je možné v ČR použít.
Buzz monitoring tedy není cílem, nýbrž prostředkem, který vám otevře nové možnosti.
Chcete-li začít, dejte si dohromady seznam několika klíčových slov, které se týkají vaší organizace a tématu, kterému se věnujete. Nemusí jich být sto jako u velkých projektů, začněte s málem. Vyzkoušejte si je vyhledat na Googlu nebo Seznamu a zjistěte, jak o tématech mluví normální lidé (profesionál má holt profesionální mluvu). Tato slova přidejte také a jednou za týden vyhledejte.
Pokud zjistíte, že se vám informace hodí a obohacují vaši práci, začněte hledat sofistikovanější řešení. O tom příště.
A jaké jsou vaše zkušenosti s monitoringem? Už jste zkoušeli prohledávat internet? Použili jste podobná data? K čemu?
Z vlastních zkušeností můžu doporučit google alerts, dobrý pro monitoring na twitteru je taky Tweetdeck
Docela dobrý pro český web je pak podle mě přehled hledanosti hesel na Seznamu.
Google alerts využívám, abych znal globální vývoj o tématech, kterými se naše nevládka zabývá, Seznam mi zas ukázal, že lidé sami naše téma nehledají, takže jim musíme jít víc naproti = přes sociální sítě.