Letní série pokusů o protiromské pogromy děsí. Spustila však reakci, která dává naději: protiakce, happeningy, blokády a to, co nás na tomto blogu především zajímá – aktivitu online. Čekejte inspiraci i pobavení, pojďme na to …
Smiřme se s tím, že komentáře na blozích, pod články i na facebooku budou i nadále prostorem pro šíření nenávisti. Zamezit tomu úplně nejde, pokud nepřistoupíme na systematickou cenzuru, která s sebou nese vážná rizika. Naštěstí tu ale máme více daleko zajímavějších možností, než by se mohlo zdát…
Byly to facebookové stránky, profily a události, které často sloužily ke svolávání protestů a šíření protiromské nenávisti. V některých případech to bylo tak křiklavé, že si to rovnou vykoledovalo trestní oznámení. Daleko častěji však lidé prostě začali tyto projevy nahlašovat, protože porušují pravidla facebooku. Ten říká, že:
Obsah, který útočí na lidi na základě jejich skutečné či domnělé rasy, etnicitě, původu, náboženství, pohlaví, sexuální orientace, postižení nebo nemoci, není povolen. Nicméně, povolujeme evidentní pokusy o humor a satiru, která by jinak mohla být považována za hrozbu či útok.
To je sice hezké, záhadou však zůstává, jak o tom facebook ve skutečnosti rozhoduje. Příkladem je opakované zablokování stránek recesistické iniciativy Čechy v ČR nechceme. „Což je vtipné, protože stránky jako Cikány v ČR nechceme nebo Islám v ČR nechceme nadále existují. Facebook jsem žádal o vysvětlení, proč to zablokovali, a popsal, co jsme zač a co je naším účelem. Zůstalo to bez odezvy. Založili jsme třetí verzi, ale nevím, jak dlouho vydrží,“ popsal pro idnes.cz tento paradox koordinátor kampaně. Ještě více zarážející je, že stránka Cikáni do plynu zůstala také v provozu.
Odpověď asi nadále zůstane skryta v katakombách facebooku, subjektivně se však zdá, že později už přecijen ty nejkřiklavější příklady facebook vyhodnotil jako skutečné porušení svých pravidel.
Trestní oznámení však nelze podávat pořád (a ne vždy je nutně na místě) a facebook evidentně rozhoduje házením mince. Co pak? Daleko nápaditějších a kreativních reakcí nebylo vůbec málo. Standardem se staly klasické fotokomentáře a memy. Za všechny uveďme hlavolam s českou vlajkou, který řešili nicnežnárod kluci v Plzni.
Zatímco v Plzni vyvstala potřeba dalšího vzdělávaní národovců k lepšímu národnímu povědomí, v Prostějově získaly popularitu lekce Photoshopu. Když nemáte Roma, tak tam dejte Číňana, řekli si asi v redakci Prostějovského večerníku, a nestačili se divit reakci. Zápal vlastní kreativity pak museli opakovaně vysvětlovat Syndikátu novinářů, policii a také v pořadu Reportéři ČT.
Dočkali jsme se také milého, a stále trvajícího, hacknutí stránek Českých lvů.
A taky hezkého „únosu“ domény. Zvláště v případě Dělnické strany pracujících, odštěpku Dělnické strany, to však bylo opravdu matoucí. Obsah webu byl dostatečně hloupý na to, aby člověk uvěřil, že se jedná o produkci českých nácků, ale ne zase tolik, aby bylo zřejmé, že jde o fiktivní web. To se však nakonec opravdu potvrdilo.
Kliktivistického Oskara si ovšem zcela bez debat zaslouží iniciativa Nic než názor. Původně recesistická iniciativa proti srpnovému pochodu nácků v Brně se rychle přetavila v online aktivitu, která u nás zatím nemá obdobu. Kromě mobilizace lidí ke kontaktování úřadů a osobností s cílem získat jejich vyjádření k protiromským pochodům (na úlovky se podívejte na nicneznazor.cz), naplno využila tzv. trolling a povýšila jej na účinný nástroj online aktivismu.
O co šlo? Prostě čas od času někdo narazil na nějakou facebookovou událost či stránku šířící nenávist a zmobilizoval partu trollů s cílem je tam trochu poškádlit. Podařilo se tak rozbít nejednu diskusi či přípravu na akci. Došlo to tak daleko, že člověk nejenže pořádně nevěděl, kde a kdy se daná akce koná, ale nevěděl, kdo vlastně kterou událost vytvořil, zdali se jedná o akci fiktivní, nebo reálnou. Bylo by troufalé připisovat nízkou účast na nedávných akcích nácků jen těmto trollům, svou roli však sehráli.
Pobavily i tyto drobnosti (mrkněte na to video v odkazu 😉 ).
Kromě trollingu může zafungovat i pouhý projev udivení či podpory. K prvnímu školnímu dni se například na roztomilé FB stránce Město pro děti.cz (s nezanedbatelným počtem fanoušků) objevil následující obrázek:
Série dotazů a komentářů zasypala jejich zeď. Ne vždy je samozřejmě vhodné trestat snahu o vtip, nicméně po létě pokusů o pogromy na Romy je tento krok správce stránky na pováženou. Příspěvek zmizel za pár minut, to už ale akci nezastavilo.
Asi po třech hodinách se na stránce objevilo následující prohlášení:
Rychlý a jasný postoj byl následován sérií poděkování, lajkování a nových fanoušků.
S podobnou situací se musela popasovat také Telefónica O2, která se rozhodla ve zvýhodněné nabídce nabízet oblečení Thor Steinar, značky spojené s neonacistikým hnutím v Německu. Smršť komentářů na jejich FB stránce vedla k velmi rychlému stažení nabídky a omluvě.
Respekt zaslouží odvážná a rychlá reakce majitele klubu Buena Vista v Plzni poté, co zjistil, že kapela Ortel, která tam měla mít koncert, má vazby na organizátory předchozích pochodů. I v tomto případě tento postoj získal ocenění.
Monopol na online aktivismus zcela jistě nemají jen ti, kteří s nenávistí chtějí bojovat. Hackeři kolem webu white media například během září pronikli do mailů a facebookových účtů řady lidí. Ukazuje se však jedno: kliktivismus PROTI násilí a nenávisti má prostě větší koule.
Úvodní fotografie: Lukáš Houdek